6+1 - Kateřina Razýmová

1. Rok po porodu Izabelky. Jak moc se ti změnil lyžařský svět? Co se týče tréninků a jejich skladby, až po regeneraci po nich? A potom život na závodech. Je to vůbec možné to vše skloubit?

Změnil se hodně, to je pravda. Je relativně těžké popsat v čem nejvíce, protože ta změna je komplexní. Snažím se co nejvíc tréninků absolvovat s naší plzeňskou tréninkovou skupinou, ale ne vždy je to možné. Ne vždycky se najde někdo na hlídání a pak přichází na řadu improvizace. S Izabelou (ve vozíku) jsem schopná se jít volně projet na kole, běhat, posilovat nebo třeba tahat ercolinu. Na kolečkové lyže nebo rychlejší tréninky se s ní nedostanu. Ty si tedy musím vhodně naplánovat na dobu, kdy vím, že může pohlídat Lászlo, ségra nebo babičky. Nejtěžší je tedy najít hlídače a zorganizovat si program a pak taky se donutit. Jamile tělo zmerčí možnost lenošit, tak ta touha lehnout na gauč a nic nedělat je strašně silná :D

Na závodech to letos v zimě bylo relativně jednoduché, Izabela byla malička, nechodila, sotva lezla, hodně spala a málo plakala. Těžké bylo naplánovat závody a tréninky spolu s kojením, ale zvládli jsme to a myslím, že na ten klid budeme ještě hodně vzpomínat. Myslím, že většinou ani nepostřehla, že jsem byla pryč, protože to kolikrát celé prospala. Určitě složitější bylo vhodně a dostatečně regenerovat, ale zas o něco jednodušší to bylo s mentální přípravou, protože na nějakou enormní nervozitu nebyl čas ani prostor. 

 

2. Ještě se vrátím k těhotenství. Plánovali jste trénink v těhotenství jen s Vláďou/Lászlem (manželem) nebo za pomoci nějakých odborníků? Co tě nejvíce překvapilo při trénování v těhotenství? Jezdila si i na kolečkových lyžích v té době?

Ty jo, my jsme nic neplánovali. Já jsem se hýbala podle toho, co mi tělo dovolilo a snažila jsem se ho co nejvíc poslouchat. Naštěstí mi nebylo blbě a měla jsem nekomplikovaný průběh těhotenství, takže jsem si sportovala, jak mi bylo po chuti. Nejmíň mi šlo běhání, to jsem taky nejdříve ukončila a byla jsem ráda, že jsem to největší břicho měla vlastně až v zimě, kdy jsem mohla plynule přejít na lyže. Na těch mi bylo dobře a byla jsem na nich schopná ve volném tempu strávit hodiny a vzápětí i hodiny prospat :D Od té doby, co bylo břicho vidět, jsem také vyřadila kolečkové lyže. Jízda na nich mně totiž připadala jako zbytečný hazard a taky jsem nechtěla být za úplného blázna. Po skončení lyžování (tzn. asi 2 měsíce do porodu) jsem jenom chodila, nachodila jsem toho podle mě víc než za celý dosavadní život dohromady. 

 

3. Nejsi úplně běžkyní na lyžích odmalička. Jak ses k tomu vlastně dostala? Co tě přimělo vyměnit letní sport za zimní?

Úplně od mala ne, i když jak se to vezme. Naši mě na běžky brali od mala. Většinou jsem to brala jako dobrou přípravu na běh, kterému jsem se věnovala. I můj atletický trenér (Jirka Královec) je nadšený lyžař, takže běžky byly později i součástí soustředění.  

K přechodu na běžky jsem se dostala s příchodem na vysokou školu do Plzně. Měla jsem takové telecí období, přestěhovala jsem se do Plzně, takže na tréninky do Domažlic to bylo daleko. K plzeňským lyžařům jsem se přidala poté co mě přestalo bavit "nic nedělat". Měla jsem tam pár kamarádů, začala chodit na tréninky a už se to vezlo. Naštěstí jsem se relativně rychle zlepšovala, a to mě motivovalo vždycky k další práci a vyšším cílům. 

 

4.  Co ty a cyklovozíky/vozíky pro děti na sport? Běháš s ním pravidelně? Používáš ho i na kolečkové lyže nebo normální lyže? Nazvala by si to alternativním tréninkovým prostředkem nebo spíše naopak?

Dobrá otázka, sama se musím smát, jak naivní jsem byla, když jsem říkala, že s tím určitě běhat nebudu, že si to vždycky nějak zařídím, abych se mohla v klidu proběhnout sama. No člověk míní, život mění... Aktuálně je to u mě tak, že s vozíkem absolvuju poměrně hodně tréninkových hodin. Izabela ho naštěstí miluje, většinou si hraje nebo spinká, takže je to docela pohoda.  Chodím s ním nejčastěji běhy volným tempem. Do určitého tempa na km se to dá a člověk nevypadá jako blázen. Občas s ním vyrazím i na kolo, tam si teda já, jako cyklista dřevák, docela dám :D V zimě jí do teď tahal Lászlo, já to zkusila jednou a myslela jsem si, že je to celý nějaký zabrzděný, vůbec mi to nešlo. Lászlo s ním však zvládl v zimě všechny svěťákové tratě, kde jsme se vyskytli. Řekla bych tedy, že něco se s tím odtrénovat dá, ale jakmile je možnost jít sám, je to samozřejmě mnohem lepší. :-)

 

5. Máš za sebou úspěšnou zimní sezonu, kdy se ti podařilo opět nakouknot do TOP10, což je super výsledek. Dokázala bys říct, co konkrétního by tě mohlo posunout třeba až na stupně vítězů nebo respektive v čem cítíš svoji největší slabinu, tedy pokud nějaká je =)

Byla jsem ráda, že se ta TOP10 nakonec povedla. Do zimy jsem vstupovala hodně namotivovaná a vlastně jsem byla z jejího začátku poměrně zklamaná. Pořád tomu něco chybělo a nebylo to takové, jaké jsem si to představovala. Bylo těžké energeticky vybalancovat tréninky a kojení, takže myslím, že mě ze začátku limitoval nedostatek energie. To se pak srovnalo a přišly ty povedené závody a výsledky. Běžecké lyžování je takový nevděčný sport. Je sice individuální, ale zároveň neskutečně týmový. K opravdu senzačnímu výsledku se musí sejít špičková forma, špičkové lyže, dostatek štěstí i umu a pak ten výsledek může být skvělý. Takže asi nějaký super timing. 

A největší slabinu - tu cítím v rychlostních předpokladech a sjezdových pasážích :D To jsem prostě od té vysoké školy už nedohnala. 

 

6. Jak moc řešíš, jak vrcholová sportovkyně, jídlo? Máš nějaké potraviny, na které nedáš dopustit? Používáš pravidelně suplementy, a pokud to není tajné, tak jaké?

V letošní sezóně jsem nově spolupracovala s výživovou poradkyní, plzeňačkou Jankou Žídekovou. Věděla jsem, že pokud chci stihnout první závody (už půl roku po porodu), tak bude potřeba trošku zapracovat na těch poporodních kilech, tělesné konstituci a vhodně to balancovat s dostatkem energie na tréninky a kojení. Ta spolupráce mi vyhovovala a přinesla mi, co jsem od ní očekávala. Nemusela sem nad ničím přemýšlet, jen jsem konzultovala svoje pocity a řídila se jejím plánem. 

Pravidelně suplementuji takové to minimum - vitamin C, D, omega 3 a železo. Před závody používám produkty od firmy Sponser, které mi maximálně vyhovují a jsem ráda, že mám možnost s nimi spolupracovat. 

 

7. Komu a proč předáš dále tento rozhovor?

Ty jo, můžu vybrat lyžařský pár? Pokud jo, tak bych zvolila Honzu Šraila a Andy Klementovou. Zajímalo by mě, jak se Andy změnil život poté, co skončila s lyžováním na úrovni reprezentace a vrhla se do laufů, jaké to je dělat support jednomu z našich nejlepších laufařů a být mámou. Od Honzy pak, jaký je recept na to, že Honza už skoro pravidelně vyhrává Mistrovství republiky na kolečkových lyžích, v zimě kombinuje práci a závody a jak to prostě všechno spolu zvládají. :-)

Kategorie: Rozhovory