Karbidové hroty na kolečkové lyže

Hroty určené pro využití na kolečkových lyžích se v současné době nejčastěji vyrábí z tzv. slinutého karbidu. Co to ale vlastně přesně znamená?

Nejprve je tedy zapotřebí si vysvětlit pojem slinutí. Slinutí neboli sintrování je metoda využívaná v práškové metalurgii sloužící k výrobě dílů. Zjednodušeně probíhá celý výrobní proces, tak že se nejprve vyrobí prášek z karbidů kovů (dvouprvkové sloučeniny uhlíku s elektropozitivnějšími prvky), který je následně za vysokého tlaku lisován, čímž výrobek získává svůj tvar. Poté přichází na řadu již zmiňované slinování výlisku z prášku, což představuje zahřívání výrobku na vysokou teplotu (ve vakuové peci). Během slinování dochází k výraznému zmenšování pórovitosti materiálu a zvýšení jeho tvrdosti.

 Nejčastěji využívaným karbidem je karbid wolframu (chemická zkratka WC), který bývá doplněn kobaltovým pojivem. Poměrně hojně je také využíván např. karbid titanu. Složení prášku použitého pro výrobu daného produktu následně ovlivňuje jeho mechanické vlastnosti.

Základní dělení podle ISO rozlišuje tři hlavní skupiny slinutých karbidů s názvy P, M, K,. Každá z těchto hlavních skupin se dále dělí na podskupiny, které nesou označení hlavních skupin doplněné o číslo. Podskupiny s nízkým číslem vynikají velkou odolností proti oděru, ale malou houževnatostí („schopnost materiálu odolávat bez porušení velkým napětím“). Naopak podskupiny s vysokým číslem mají malou odolnost proti oděru, ale velkou houževnatost.

Ideální pro využití na kolečkových lyžích by tedy byly skupiny slinutých karbidů s nízkým číslem. Bohužel však žádný výrobce v současné době neuvádí informace o skupině či podskupině slinutých karbidů, takže zákazník se při nákupu hrotů vlastně nemá podle čeho orientovat.

Kategorie: Informace o kolečkových lyžích